Zveřejňujeme druhý ze série rozhovorů o Papírenském parku

Série rozhovorů byla připravena u příležitosti prezentace návrhu studie Papírenského parku, která se bude konat 12. října od 17 hod v Café Papírna.

Rozhovor s Ing. Dagmar Kaiferovou Svobodovou, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně

Máte nějakou odpovědnost ve vztahu k Papírenského parku?

Odpovědnost úplně napřímo ne, Papírenský park je pro nás každopádně místem, které je evidované jako významný krajinný prvek, zároveň je to plocha definovaná územním plánem jako parková. A samozřejmě, když půjdeme do detailů, pak je potřeba zohlednit i dílčí aspekty, což je kvalita některých stromů. Jsou tam velmi pěkné jednotlivé stromy. Takže v tomto smyslu určitě ano.

Můžete prosím vysvětlit, co přesně znamená významný krajinný prvek?

Významný krajinný prvek je nástroj, který používá zákon o ochraně přírody a krajiny. Určité ucelené zelené plochy díky němu můžeme zaregistrovat jako významné krajinné prvky, ve městech to mohou být právě parky nebo třeba hřbitov, louky, části lesů, lesoparky atd. Úplně jiný význam to má ve vztahu k volné krajině. Celý Papírenský park je každopádně vedený jako významný krajinný prvek, a to hned od začátku, kdy vznikaly po revoluci zákony na ochranu přírody, takže přibližně dvacet pět let.

A jaké to má důsledky vzhledem k plánované výstavbě?

Plánovaná výstavba zčásti zasahuje do Papírenského parku, jako orgán ochrany přírody jsme se tedy museli vyjádřit ke změně územního plánu. My jsme změnu územního plánu  odsouhlasili s podmínkou, že se park dostane ze soukromého vlastnictví a bude převeden do majetku města. To znamená, že tu vznikne městská parková plocha volně přístupná veřejnosti.  Samozřejmě si zároveň uvědomujeme, že je to tak trochu danajský dar, protože po desetiletí se o park nikdo nestaral, takže není úplně v dobré kondici, některé stromy dožívají. Ale jako celek je to velmi zajímavá plocha, která má svou nespornou přírodní hodnotu, ale vyžaduje i finančně náročné úpravy, pokud se tu jednou mají lidi volně procházet a odpočívat.

Zůstane v parku jezírko?  

O jezírku se samozřejmě hovoří poměrně intenzivně. My jsme s developerem domluveni, že jezírko zůstane, takže se ho plánovaná výstavba nikterak nedotkne. Zároveň jezírko zůstává předmětem budoucího plánování, tedy vlastní tvorby parku. Do budoucna se počítá s tím, že se do něj bude svádět dešťová voda nejen z parku, ale i z přilehlého území. Je tedy otázka, jestli nebude nutné ho rozšířit nebo nějak změnit jeho tvar, protože park by měl mít i retenční schopnost, budou do něj svedeny vody z některých komunikací v těsné blízkosti.

Jaké další hodnoty tohoto území byste vyzdvihla?

Jde o ucelenou zelenou plochu, což je ve městě vždy výborný prvek. Vnímám tedy hlavně jeho celistvost, je to kus přírody, kterému je možné po dlouhé době vrátit tvář městského parku a zpřístupnit ho lidem. Málokdy se s něčím takovým setkáme v soukromém sektoru. Máme už jen jeden takový případ na Mikulce. Nyní jsme rádi za každou plochu zeleně ve městě. Ekologické funkce má Papírenský park již nyní, ale dalším bonusem bude jeho otevření pro lidi.

Jak by měl budoucí park vypadat? Jaká je vaše ideální vize?

Mám spíše představu přírodního parku. Určitě tam bude nějaká zajímavá soustava cest, která bude jednotlivá místa propojovat. Nepochybně tam patří i dětské herní prvky, toto prostředí je pro ně jako stvořené. Mně by se velmi líbilo, kdyby to bylo řešeno podobně jako Lochotínský park, ten má víceméně přírodní charakter.

Jste si vědoma nějakého rizika nebo problémů, které by se mohly v budoucnu objevit? Tohle území je urbanisticky velice atraktivní. Bude se tu pohybovat velké množství lidí, to s sebou vždy přináší i negativa a mimo jiné i tlak na lepší dopravní řešení. V tuto chvíli zde doprava není úplně ideálně vyřešena, takže se do budoucna obávám, že může vzniknout požadavek, aby Papírenským parkem vedla nějaká komunikace. Ale momentálně tato obava není nijak podložená. Jinak mě žádné riziko spojené s revitalizací parku nenapadá. Naopak samá pozitiva. To místo má šanci se nově zrodit, procitnout, a opět může sloužit lidem k procházkám a relaxaci.